Osobní zkušenost
Hra končí až s posledním pukem. Holandský billiard je velmi živá hra, kde je možné opravdu vše a není dobré házet flintu do žita během hry. Když se nezadaří Vám, neznamená to, že nemůže pokazit i Váš soupeř.
Na posledním ostravském turnaji v holandském billiardu se mi 8 kol vcelku dařilo a byl jsem na 2.-3. místě. Ale 9., tedy předposlední kolo, se mi výrazně nepovedlo a odečítal jsem 9 bodů (100 bodů je jakoby nula- základ- co je nad 100, to jsou plusové body a přičítají se, co je pod 100- to se odečítá- nahrál jsem tedy 91 bodů.)
Nálada u mne klesla na bod mrazu, protože mí největší soupeři mne v tu chvíli převálcovali. Spoluhráčům u stolu jsem smutně sdělil, že jsem právě přišel o medaili- na 3. místo jsem ztrácel 28 bodů, na druhé snad přes milión, to jsem ani nepočítal. Když jsem viděl, jak dobře dosud hrál borec na 3. místě, ani mne nenapadlo, že by mohl zaškobrtnout.
O svém neúspěchu jsem řekl Elišce. "To nic, taťko, teď hodíš 140 a bude to dobré, uvidíš."
"No jo, ale to by můj rival musel hodit jen 112 a podívej, jak dosud hrál" A odešel jsem ke svému stolu zkusit zahrát 140 bodů. Snažil jsem se, soustředil se co to dalo, mířil jsem, nikam jsem nespěchal, prostě jsem moc chtěl dát těch 140 bodů. Ale nevyšlo to, nahrál jsem "jen" 124 bodů, což mi přineslo další zklamání.
Smutný jsem šel nahlásit svých +24bodů. Můj výsledek ale byl náhle zklamáním pro mé 2 nejbližší soupeře. Ani jim se kiks nevyhnul, a to v posledním kole. Odečítali 12 a 25 bodů, což mi vyneslo krásné 2. místo.
Hra končí až s posledním pukem. Je dobré mít s sebou někoho, kdo vás podpoří v dalším boji a nakopne Vás. Někdy se to vyplatí. To je moje osobní zkušenost.